Poznání není prohra

01.01.2020


"My chlapi nechceme nic měnit". Velmi zajímavý postoj pramenící ze strachu ze změny. Setkání s lidmi trpícími deformacemi prstů mne inspirovalo k zamyšlení. Postižení prstů, které zůstávají v pevném 30ti až 70ti procentním sevření je věc, která komplikuje dost podstatně život, obzvlášť vyskytuje-li se na silnější ruce, nebo dokonce na obou. Taková postižení jsou následkem poranění či přicházejí jako výsledek nadměrného dlouhodobého zatížení nervových a svalových vláken v dané oblasti (nadužívání) Svalová vlákna jsou ovládána těmi nervovými, jež vycházejí z centrálního nervového systému a jsou tedy aktivována naším vědomím a podvědomím.

Vybavuje se mi příhoda kamaráda z dětství, který byl velmi shánčlivý. Během vojny, při nástupu na "buzerplac" zahlédl opuštěnou zálohovanou lahev od limonády. Nelenil, a i za cenu pozdního nástupu ji vzal a běžel směnit za 1 Kčs do kantýny. Cestou však upadl a lahev mu ošklivě pořezala dlaň. Opravdu Vám to stojí vyměnit zdravou ruku za 1 Kčs?

Ať jsou poškození způsobena zraněními nebo přicházejí pozvolným zhoršováním stavu, má to signalizovat problém a upozornit nás na některé problémy. Klasickým případem je syndrom karpálního tunelu, kde je psychosomatická příčina téměř jednoznačná. Všichni, se kterými jsem se setkal, měli problém spojený s udržením, sevřením, nechtěli něco pustit či opustit. Tím dochází k přenosu zvýšeného emočního napětí na postižená místa. Na druhou stranu, setkal jsem se s případy, kdy byl "karpál" zcela chybně diagnostikován, ale problém v místě byl zcela evidentní. Diagnostikovat syndrom karpálního tunelu je tak snadné...dneska je to cool, pracujete s myší? máte karpál. a basta :-)

Stejně snadné je řešit tato poškození operativně, invazivní cestou. Pokud tedy máme čas se takovému zákroku podrobit a též s následnou rekonvalescencí, rehabilitací. Normálně vám přeříznou zdravou tkáň, aby opravili něco, co při troše štěstí vydrží dalších 5-8 let. Takže rehabilitujete nejen opravenou část paže, ale i tu svalovou hmotu, jež byla bez poškození. No a za nějakou dobu repeté. Kolikrát je taková šlacha operovatelná? Dvakrát...třikrát... No, a pokud je vám dneska 40, tak si dokážete spočítat, kdy hybnost definitivně skončí. Ale radši bez ruky než bych něco měnil...

Zapomněli jsme totiž, že operací se odstraňuje pouze následek, nikoliv PŘÍČINA stavu. No, pokud nepochopíme, nepoznáme a nepřijmeme, tak se identifikace příčiny asi ani nedožijeme. 

Pokud budeme nakloněni k poznání a následnému přijetí, jsme na nejlepší cestě ke změnám, jež nás posunou kupředu lepšími. Vždyť každá změna nás posune dále. Pokud budeme setrvávat na stejném místě a hýčkat si naše zažité "vzorce" bude naše cesta velmi útrpná.